Zase už to začíná

Konečně už zase mám po jarním odpočinku, který byl docela krátký, ale i dlouhý zároveň. 

Ulevilo se jak svalům, tak psychice, neboť jsem toho měl ke konci Zimy opravdu dost. Ale chuť jít na lyže dokud to šlo, mne samozřejmě neopustila. A tak jsem rád využil každého slunečného dne na sněhu, radoval se z toho, že se můžu kochat a nikam nespěchat. Dát si něco dobrého cestou, jako odměnu za celoroční snažení. Vzít kámoše s sebou na výlet a jen tak si povídat. To je přesně to, co opět člověka naplní energií do dalších výzev a plánů.


Horal klasik 


Chumelenice na konci dubna s Bratrem Hrůšou II

Vlastně celý Duben, kdy bylo relativně volno, jsem stejně strávil spíše lyžařsky. Počasí tomu přálo, takže nebylo co řešit a vyrazit relaxovat na hory. Jako vždy jsem stejně ocenil tu krásnu našich hor a neměnil bych.


Příprava na Jaro, teda až jednou přijde
Po jarní pauze, začátkem Května se vše opět schylovalo odstartovat další sezonu. Proto jsem hned vyrazil s klukama na menší soustředění do Rakouska. Trošku se rozběhat a získat v kopcích sílu. Naběhat nějaké kilometry,abych příliš nezaostával za ostatními běžci, kteří nabírali celou Zimu objemy.
Soustředění poblíž Hallstattu, jsme s Přémou a Vláďou strávili v jedné malé vesničce s příjemným ubytování. Hlavně sem v tuto dobu nejezdí moc návštěvníků, takže jsme měli celé hory téměř pro sebe a tak jsme mohli vnímat svobodu bez lidí.


Při našich výbězích jsme si libovali, jak je dobrý, že je většina sněhu z cest už odtátá a jak se pěkně běhá, Stačilo ale zaběhnout na opačnou stranu kopce a hned jsme se brodili po kolena ve sněhu. Z toho jsme ale zase měli o to větší radost. Není nad to, pořádně se vymáchat a běžet dál.

Na pány pozéry
Stihli jsem i pár tréninků na kolcích a tak úvodní soustředění mohlo slavit úspěch a splnilo, to co mělo. Jídla bylo dost, nálada dobrá. Co víc si přát !

V polovině Května jsem si chtěl otestovat, jak na tom jsem ve srovnání s ostatními a tak jsem se zúčastnil ve Vrchlabí ČP v běhu do vrchu. Běželo se z Vrchlabí na Strážné a kopce dokáže pěkně potrápit každého běžce, přestože se běží jen něco kolem 7 km. Běžecký test v podobě závodu ale pro mne dopadl celkem dobře, když jsem zaběhl podobný čas jako loni a tak jsem mohl být spokojený. Celkově jsem doběhl na 4. pozici a v kategorii 3. místo.
Těšil jsem se na pohodový výklus zpět do Vrchlabí, ale blížící se bouřka výklus trošku zrychlila.

Vrchlabí - Strážné
Další víkend jsem se rozhodl, že zajedu na školení trenérů kondičního běhu do Liberce. Který pořádal Český atletický svaz ve spolupráci s Vital Praha. Sliboval jsem si od toho prohloubení obecných znalostí o tréninku, fyziologii apod. Obohatil jsem se zde o celou řadu nejrůznějších posilovacích, protahovacích, kompenzačních cviků, kterých není nikdy dost. Domů jsem mohl odjíždět s certifikátem v kapse a dobrým pocitem, že jsem se přiučil dalším novým věcem.

Trenérský tým :-)



Komentáře

Oblíbené příspěvky