Příchod Podzimu




Hned po Zimě je Podzim mým oblíbeným ročním obdobím. Nabízí většinou pro mne ideální tréninkové podmínky. Na víc všudypřítomná pestrá paleta barev okolo mi dodá mnohem více energie. I když ne úplně každý den je pěkný, takové ty mlhavé a sychravé dny mají také něco do sebe a člověk se naučí vážit si každé slunečné chvíle. V tomto období se mimo jiné koná i spousta mých oblíbených závodů, na které se každoročně těším.

S Hyňou ve Studenci.


Tradiční přespoláky jsem odstartoval 10. Září na závodech ve Studenci, kam jsem vyrazil s týmovým kolegou Hynkem. Zde se vyplatí trochu se zasnažit, neboť odměnou za stupně vítězů jsou výborné posvícenské koláče. Takže jsem do závodu šel s patřičným odhodláním. To bylo vidět hned od začátku, vystartoval jsem, jako kdyby to byl sprint. Nebyl to moc taktický tah, ale aspoň se hned z kraje ukázalo, s kým budu soupeřit. Zbyl mi tam jen František Vagenknecht, tak mi bylo hned jasné, že to nebude vůbec lehké. Společně jsme běželi přes polovinu závodu, kde mi v posledním těžším výběhu nastoupil. Už jsem ho bohužel nezachytil a se stejným odstupem jako v tomto kopci jsem doběhl do cíle na druhém místě. Mohl jsem být ale spokojen, protože snídaně na druhý den byla obstarána!
Druhý den v neděli mne ještě čekal výjezd na kolcích na Špindlerovku, tady se sešla hodně silná konkurence v podobě části reprezentace, Standy Řezáče a další výborných lyžařů. Trošku jsem cítil únavu z předešlého dne a tak to stačilo na 34. místo celkově. Takže je ještě do Zimy na čem makat. Za krásného dne jsem se vydal ještě na krátký výklus směrem na Petrovu boudu.

Výběh na Žalý


Následující víkend byl v plánu opět dvojzávod. V sobotu oblíbený výběh Jilemnice – Žalý, kde se tradičně sejdou vynikající běžci ze širého okolí. Letos tomu nebylo jinak. Běželo se mi obstojně, ale v druhé polovině do kopců už jsem trochu zaostával, v závěrečném nejprudším stoupání jsem si alespoň už udržel celkovou 8. pozici. Zvítězil Radim Berka. Následně po doběhu, kdy panovalo dusné počasí a celkově bylo jako ve skleníku se spustila nefalšovaná krkonošská bouřka. Prozíravě jsem si vzal na převlečení jen tričko, takže mi rychle přestalo být teplo. Nedalo se nic dělat, musel jsem se spustit společně s litry stékající vody zase dolů alespoň na Křížovky, kde na nás čekal autobus.

Horní Mísečky - O pohár sportovní akademie


Rozhodl jsem se ještě pro nedělní přespolák na Horních Mísečkách, i když to vypadalo na celodenní déšť. Takže jsem se opět obrnil trpělivostí a vyrazil jsem vstříc několika semaforům, které díky opravám na silnici dokážou člověka potěšit. Alespoň jsem mohl v klidu cestou svačit. Po příjezdu na Mísečky pěkně přestalo pršet a začalo být zase dusno, tak nevím, co je lepší. Během závodu si pak člověk aplikoval i bahenní kůru, takže to byl kros se vším všudy. Celý závod jsem běžel společně se Švarcikem. Škoda, že mi pak v jednom z posledních stoupání trošku utekl a už nebyly moc síly, na to ho dohnat. Obsadil jsem tedy i tak pěknou druhou pozici, skoro nestihl vyhlašování a jel domů.

Sluncekros - pěkně si poťapat v bahýnku :-)


Aby nebylo dvojzávodů málo, poslední zářijový víkend jsem si zaběhl Sluncekros. Tady se mi tento náročný běh skrz Supí skály, podařilo vyhrát a také se podařilo vůbec nepřijít na vyhlašování, teda až po něm. Trochu se mi to vyklusávání protáhlo. No nevadí J. Rychle jsem se odebral zase domů odpočívat na další den, kdy jsem měl v plánu běžet běh do vrchu na Hejšovinu. Tento závod patří mezi jedny z mých oblíbených pro krásnou přírodu, ve které se tento závod běží a finální výběh nekonečných schodů, které vždy potrápí.  Ráno sice nohy nevypadaly moc na to, že by se mělo ještě někam běžet, ale nakonec jsem je rozhýbal a vypadalo to dobře. Celý závod jsem se držel na druhé pozici za Františkem Vagenknechtem. Pod Hejšovinou, při nástupu na schody se přede mne dostal Štěpán Štolfa, tak jsem si myslel, jak si s ním poběžím. Ale dost mě překvapil, když se mi začal trošku vzdalovat. Nohy začaly těžknout a nakonec jsem byl rád, že jsem udržel celkovou 3. pozici a v kategorii 2. Po závodě si potom člověk může vychutnat výklus za nádherného podzimního, slunečného počasí zpět do Machova, kde už čekala kapela se svými instrumenty.

Běh na Hejšovinu
Není nad podzimní běhání.

Trénink na kolcích.

Kromě běžeckých závodů také přibylo tréninků na kolečkových lyžích, když se blíží ta Zima. V plánu bylo vše možné. Od kratších rychlejších tréninků po delší několikahodinové výjezdy. Nemůžou chybět ani výběhy s holemi a imitace. Člověk se jen těžko může nudit.

I bezprostředně po doběhu je srandy kopec :-)


Memoriál Kvety Lelkové

Dále jsem se ještě zúčastnil domácího závodu Krajského přeboru v přespolních bězích, který se konal prvního října. Jelikož se běží na tratích, kde strávím převážnou část běžeckých tréninků, tak jsem si na závod hodně věřil. Hned po startu jsem zjistil, že budu mít jen jednoho konkurenta a to letos výborně běhajícího Štěpána Štolfu. V úvodním kole jsme si vypracovali velký náskok před ostatními. Měl jsem v plánu to první kolo zaběhnout jako první, protože zde čekala prémie v podobě pořádně vypaseného králíka. To jsem splnil a dále jsem se mohl soustředit na to, běžet trochu takticky. Štěpán se mne stále ale držel na pár kroků, takže jsem musel hodně pracovat do kopce i z kopce. Nakonec náskok začal narůstat a mohl jsem si doběhnout pro prvenství. Byl jsem rád, že se mi na domácí trati podařilo poprvé vyhrát. A myslím, že vyhraný králíček taky moc dobře poslouží.

A zde .... Mega odměna !

V Příštích týdnech je v plánu ještě pár dalších běžeckých závodů, ale hlavně už to bude zejména o lyžařské přípravě.






Komentáře

Oblíbené příspěvky